Potkalo mě štěstí, pozdavilo a šlo dál .
Štěstí opravdu existuje. Někdo má štěstí celý život, někdo vůbec. Někdo v něho věří, někdo ne. Já určitě nejsem jeden z těch co by na štěstí nevěřili.
Tak třeba včera jsem psal, že mám rád NYC a angličtinu. Jdu ráno do školy a první hodina angličtina, naše učitelka přišla do třídy a přivedla s sebou ještě jednu ženu. Byla to jedna její kamarádka z USA, která neuměla česky. Přiletěla z Wisconsinu učit sem na vysokou školu v Ostravě. Byl sem z ní unešen. Byla uplná "američanka". Yees! Celou hodinu jsme si sní vyprávěli, no spíše ona nám vyprávěla o jejím rodném městě a celkově o USA. Některé spolužáky to vůbec nezajímalo, bylo to možná tím, že jí vůbec nerozumněli. Přiznám se taky sem jí nějaké to slovíčko sem tam nerozumněl. Jenže na "pokecání" jsme měli jen první hodinu což mi připadalo málo. Já bych sní klidně mluvil doteď. No nic zase příště, někdy v blízké budoucnosti (doufejme). Jdeme dál, v druhé hodině jsem dostal za jedna z ústního zkoušení. Vyvolala mě z té látky, z které budeme psát v další hodině, takže dvě jedničky z jedné látky. O přestávce jsem narazil na učitele, který nesl přihlášky do nového astronomické koužky, jelikož miluju letadla a taky hvězdy, hned jsem se přihlásil. Taky mi řekl že škola bude kupovat astronomický dalekohled střední třídy, z kterého budou vidět vzdálené galaxie. Supeer.
Když jsem šel ze školy, tak jsem už zase přemýšlel nad střední (Říkám vám, mám z toho fakt noční můry.) a potkal jsem sousedku z ulice. Její syn, z kterým se znám, šel na školu, nad kterou taky přemýšlím. Tak sem se jí vyptával jaké to tam je a dozvěděl jsem se dálší užitěčné informace. Yeeah!
Tak vidíte na mě se štěstí dneska určítě usmálo! I vám bych to přál. XOXO
Jsem se zabral do psaní a najednou tolik hodin! Jdu k TV se dívat na Vyprávěj. Nebojte zase příjdu. Budu rád za milé komentáře nebo hodnocení, samozdřejmě se na vás nebudu naštvaní pokud se vám moje članky nelíbí. HOLA.
2025 ©